O JÓZE

  • Slovo jóga pochází ze sanskrtského pojmu “Yuj” = spojení. Jóga označuje:

    • stav spojení, propojení (těla, dechu a mysli, individuálního a univerzálního vědomí, sebe a svého cíle…)

    • vědomou a systematickou praxi, která k tomuto stavu spojení vede a tím pádem přináší harmonické bytí a ve výsledku stav osvícení

    • jednu z 9 hlavních indických filosofií, které hledají vysvětlení existence, našeho místa v ní a způsob, jak se osvobodit od utrpení

    Jóga zahrnuje mnohem více než fyzické cvičení. Dotýká se všech vrstev našeho bytí a má jasně stanovený spirituální záměr - nelpění na materiálnu, sjednocení se svým pravým já, osvícení.

  • Celé jogínské vědění se dlouho předávalo jen orálně, mezi 4 očima – z učitele na žáka. Vychází z prastarého védského vědění (Védy, Upanishady, Purany, Darshany - viz jógová filosofie níže).

    Nejdůležitější texty pro moderní pojetí jógy jsou tyto:

    • Jógové sutry

      První systematický postup jógy sepsal Patanjali do 8 kroků někdy kolem počátku našeho letopočtu. Soustředil se plně na filozofickou a spirituální stránku jógové cesty Raj jógy, která má vést skrz meditaci a tělesnou praxi k osvícení.

    • Hatha yoga pradipika

      Hatha jóga, která se nejvíce rozšířila k nám na západ, se vyvíjela v reakci na to, že ne každé tělo je připraveno meditovat. Hatha jogíni sepsali širokou sbírku praktických technik (dílo Hatha Yoga Pradipika), díky kterým se tělo i mysl očistí od nežádoucích nánosů a energických disbalancí. Potom teprve bude připraveno k meditaci.

    • Bhagavad Gita

      Pro jógovou filosofii všeobecně je zásadní úsek jedné konkrétní Purany. Purany byly barvité příběhy, které běžnému člověku ilustrovaly moudrost z véd a upanišád. Bhagavad Gita je úryvek jednoho takového příběhu (epos Mahabharata), kde bojovník Arjun v předvečer bitvy zvažuje, zda bude nebo nebude bojovat. V tomto příběhu se vysvětluje zejména pojetí Karma jógy, ale i mnoho dalších konceptů jógové filosofie (např. ústřední koncept - Dharma).

    Ostatní moderní styly jógy (jako Ashtanga Vinyasa, Vinyasa, terapeutická jóga apod.) se všechny vyvinuly z technik Hatha jógy až v posledních 1-2 stoletích. Soustředí se z větší části na fyzickou praxi. Je potřeba si neustále připomínat, že jóga jde mnohem hlouběji.

    VÍCE ZDE

  • Jóga nabízí 4 základní cesty k osvícení, protože každému z nás může vyhovovat něco jiného:

    • Karma jóga (cesta skrz vědomé činy bez potřeby získat něco z výsledku)

    • Bhakti jóga (cesta skrz hluboké procítění lásky a propojenosti se vším)

    • Jnana Jóga (cesta skrz vědomé pochopení reality, skrz moudrost)

    • Raja jóga (cesta skrz meditaci, práci s myslí a s tělem)

    Pokud jste racionální, jděte na to přes mozek a filozofie, čtěte, zjišťujte si, aplikujte informace do svého života (Jnana jóga). Pokud jste emocionální, začněte v sobě pěstovat lásku ke všemu, co děláte a co potkáváte, uctívejte život a každý okamžik, bez podmínek, bez lpění (Bhakti jóga). Pokud jste aktivní a rádi něco děláte, začněte se plně soustředit na každou jednotlivou aktivitu bez ohledu na výsledek (Karma jóga). Každý, bez ohledu na preference a talenty, může jít cestou Raja jógy a věnovat se systematické jógové praxi (techniky Hatha jógy).

  • Jóga je kromě praxe a stavu sjednocení také rozsáhlá filosofie, jeda z 9 základních indických filosofií neboli daršanů.

    Jógová filosofie zahrnuje porozumění této existenci a vzniku vesmíru jako spojení dvou principů - hmoty (Prakriti) a energie (Purusha).

    Naše vědomí chápe jako individuální kousíček komplexního, univerzálního vědomí. Utrpení vysvětluje tím, že lpíme na hmotné iluzi tohoto života a neuvědomujeme si svou pravou podstatu, která spočívá v jednotě s univerzálním vědomím.

    Celá praxe jógy (všech stylů, všech cest, všech technik) má jasně daný záměr v této filosofii - propojit svoje individuální vědomí s tím vyšším, najít svou pravou podstatu, sjednotit se s celkem, do kterého patříme. Neboli osvícení.

    Jóga k tomu nabízí reálný postup, který systematicky sepsal Patanjali do tzv. 8 větví neboli kroků, fází. Více ve filosofii níže.

STYLY JÓGY

  • Vznikla proto, aby zpřístupnila cestu Raja jógy všem lidem - aby připracvila tělo k meditaci (k nehybnému setrvávání v meditační pozici, k uklidnění těla, dechu i mysli). Hatha je základ moderní jógy, ze které všechny ostatní styly vycházejí.

    Zahrnuje očistné a harmonizační techniky pro tělo, energie a mysl

    Hatha lekce správně zahrnuje všechny tyto techniky. Pozice se drží delší dobu (tradičně min. 15 dechů každá) a nejsou mezi nimi plynulé přechody. Lekce má pomalé tempo, ale může být jak jemná, tak i výrazně náročná, dle výběru pozic.

    Existují konkrétní sekvence (př. Sivananda), nebo se volí libovolné techniky dle potřeby.

    VÍCE O HATHA JÓZE ZDE

  • Mistr jógy jménem Iyengar v Americe rozšířil praxi jógy s pomůckami, protože západní těla absolutně nezvládala klasickou hatha jógu.

    Na Iyengar lekci se dělá velmi malé množství pozic a důraz je na anatomicky funkční provedení za pomoci pásků, bločků, bolsterů nebo i židlí.

    V podstatě jde o základ terapeutické jógy, o praxi dostupnou pro všechna těla a všechny situace. Výrazný benefit spočívá v nápravě držení těla a bezpečném, pomalém a důsledném provádění pozic.

  • POZOR - nejde o “ashtanga jógu” (ta označuje 8-dílnou filosofii jógy dle Patanjaliho, viz filosofie).

    Ashtanga Vinyasa se vyvinula z Hatha jógy tak, že se vybraly pouze konkrétní asany a spojily do jedné sekvence, kterou na západě rozšířil Patthabi Jois.

    Tato sekvence se na lekci vždy opakuje stejně, jen se mění úroveň provedení. Pozice se drží krátce, jsou mezi nimi přechody podle dechu

    Sem spadají slavné sekvence pozdravů slunce - Surya namaskar A a B (i ty ale vycházejí z Hatha pozdravů).

  • V podstatě stejný styl a princip jako Ashtanga Vinyasa, ale nejde o konkrétní sekvenci, nýbrž libovolně vybrané a propojené pozice.

    Lektor sám si vybírá pozice a vymýšlí přechody mezi nimi. Lekce tak může být jemná i vysoce náročná. Vždy je kladen důraz na dech a pohyb spojený s dechem.

    Typicky se zde opakují pozdravy slunci i v průběhu lekce na propojení různých pozic a sekvencí, což přidává na náročnosti.

  • Moderní styl jógy, opět vyvinutý z Hatha.

    Hatha by měla balancovat energie Ha (slunce, yang) a Tha (měsíc, yin). Yin jóga se soustředí pouze na tzv. yinové pozice - v reakci na moderní, příliš yangovou dobu (převážně yangový život, práci, cvičení i jógové praxe).

    Jde tedy o chladivý styl jógy, kde není žádný warm-up, pouze dlouhé, nehybné setrvání v protahujících pozicích (3-15 min v každé).

    POZOR: nejde o relaxaci (viz restorativní jóga), ale hledání optimální zátěže pro yinové tkáně , tedy klouby a šlachy, a dlouhodobou výdrž v této optimální zátěži. Yinové tkáně reagují přesně na tento typ zátěže a takto se posilují.

    Díky chladivému účinku a pomalému tempu samozřejmě tento druh jógy vydatně prospívá mysli a kompenzaci stresu. Dlouhotrvající utišení může ale představovat taky velkou výzvu.

  • Další moderní styl jógy, který vznikl pro západní svět. I zde je základní inspirací Hatha jóga.

    Restorativní jóga je ultimátně relaxační. Je to jóga bez jakékoli snahy. Díky pomůckám se tělo nastaví do uvolňující pozice, kde sice pořád získává určitý benefit (např. otevření kyčlí či hrudníku, nebo rotaci), ale nemusí se nijak snažit.

    Pozice se drží minimálně 10-15 minut a tělo se dostává do stavů hluboké relaxace. Tempo lekce je nejpomalejší ze všech. Často se kombinuje se zvukovou lázní či relaxační hudbou.

    Benefitem této lekce je dostupnost pro všechny a samozřejmě redukce stresu a díky tomu spouštění parasympatického nervového systému, který podpoří správné trávení a regeneraci buněk.

    VÍCE ZDE

HISTORIE & FILOSOFIE JÓGY

  • Védy jsou ohromně rozsáhlé, prastaré indické texty, které byly sepsány v rozmezí před 7500-2000 lety. Zachycují vznik, historii a celé vědění staré Indie a světa vůbec.

    Existují 4 hlavní védy, ájurvéda se občas bere jako 5. véda.

    • Rig véda

    • Saam véda

    • Yajur véda

    • Atharva véda

    VÍCE ZDE

  • Texty, které vzešly z rozhovorů mezi učiteli a žáky védské moudrosti. Védy se totiž předávaly zejména ústně a byly velmi náročné na studium.

    Upanishad znamená “sedět u”. Jde o 108 textů, komentářů, které sepsali žáci, co porozuměli védám dle svých učitelů.

    VÍCE ZDE

  • Purana je příběh. Upanišády byly stále velmi rozsáhlé a těžko stravitelné pro běžného člověka. Proto bylo sepsáno 18 velkých purán, eposů, příběhů (dají se přirovnat např. k biblickým příběhům), aby každý mohl porozumět védské moudrosti.

    Například součástí jedné z purán je Mahabharata, velký indický epos, který zahrnuje slavnou Bhagavad Gitu.

    VÍCE ZDE

  • Darshany jsou původní indické filosofie, které se vyvíjely na základě védského vědění.

    6 védských darshanů vzešlo přímo z védského pojetí existence, na které navázaly. Patří sem související dvojice:

    • Nyaya a Vaisheshika (základní vědecká i filosofická logika a metodologie)

    • Samkhya a Yoga (filosofický základ moderní jógy, pojetí univerzálního a individuálního vědomí)

    • Mimansa a Vedanta (rituály a prožívání jednoty, jednoho jediného vědomí - Brahm)

    VÍCE O VÉDSKÝCH DARSHANECH ZDE

    3 nevédské darshany odmítly určitá tvrzení z véd a daly se jinou cestou. Patří sem:

    • Buddhismus (osvobození od utrpení, které vzniká lpěním)

    • Jainismus (minimalistická, nenásilná filosofie, snaha redukovat karmu na minimum)

    • Charvak (hedonistická filosofie, užívání si života, tělesnosti, požitků)

    VÍCE O NEVÉDSKÝCH ZDE

  • V rámci jógové filosofie je nejvýznamější postavou Patanjali a jeho dílo Jógové sutry (sutra znamená niť, protože jde o verše, na které je potřeba navlékat korálky interpretací a porozumění).

    Patanjali v sutrách sepsal do strukturované podoby nejefektivnější cestu Raja jógy. Kdo si zvolí Raja jógu jako cestu k osvícení a chce postupovat nejefektivněji, nejrychleji, má následovat a osvojit si postupně těchto 8 kroků, praktik:

    1. Yama (5 principů, jak se chovat k sobě a ostatním)

    2. Niyama (5 principů systematické praxe)

    3. Asana (osvojení si klidné a stabilní pozice)

    4. Pranayama (zklidnění, kontrola a rozšíření dechu a Prany)

    5. Pratyahara (převedení pozornosti od smyslů dovnitř do sebe)

    6. Dharana (meditace se snahou soustředit se)

    7. Dhyana (pravá meditace, klidná a soustředěná mysl bez snahy)

    8. Samadhi (osvícení)

  • Karma znamená čin, akt. Zákon karmy říká, že každý čin (který má nějaký motiv) má svou reakci, odezvu, následek. Podobně jako hození kamene do vody vyvolá vlnky na hladině.

    V rámci jógové filosofie (a védského vědění všeobecně) se uvádí, že k osvobození z věčného cyklu znovuzrození je potřeba zbavit se veškeré svojí karmy - přestat čeřit hladinu. Rozdělení na “dobrou” a “špatnou” karmu je iluzorní - pokud se chceme osvobodit a dojít osvícení, chceme se zbavit veškeré karmy.

    VÍCE ZDE

  • Dharma je přirozený běh věcí, je to optimální činnost. Dharma ptáka je létat, Dharma stromu je růst, kvést, plodit listy a na podzim opadnout. Je to přirozený zákon přírody.

    Pro spokojený a vyrovnaný lidský život je podle védské moudrosti zásadní jednat dharmicky, tedy v souladu se sebou a s přírodou, optimálně v dané situaci. Tak, aby to co možná nejvíc prospívalo tobě a potažmo i ostatním.

    VÍCE ZDE

ANATOMIE

  • Jóga, stejně jako ájurvéda, vychází z védských darshanů, které vysvětlují naši pravou podstatu a také to, proč je tak náročné ji v této realitě prožít. Naše pravá podstata je totiž podle darshanů obalena pěti iluzorními obaly, vrstvami - tzv. Pancha Kosha.

    • Annomaya kosha (obal jídla) = iluze fyzického těla

    • Pranamaya kosha (energický obal) = iluze energického těla

    • Manomaya kosha (mentální obal) = iluze smyslového vnímání

    • Vijnanamaya kosha (obal intelektu) = iluze intelektuální moudrosti

    • Anandamaya kosha (obal blaženosti) = iluze blaženého bytí

    Všechny tyto vrstvy spolu souvisí a ovlivňují se navzájem skrz frekvence. Naše tělo tedy není jen fyzické, má všechny tyto vrstvy - hmotné, méně hmotné i velmi jemnohmotné. A všechny jsou pouhými iluzemi, které obalují naše pravé já - vědomí Brahm.

  • Prana je v jógové filosofii tzv. životní síla. Prana je to, co hýbe nejen živými tvory, ale celým vesmírem - planetami, rostlinami, vzduchem. Bez Prany neexistuje život ani pohyb. Prostupuje a naplňuje všechno, co existuje. Dá se přirovnat k “duchu” v různých náboženstvích, anebo energii chi v čínské medicíně.

    V našem těle Prana proudí skrz kanály (tzv. nadi) a čakry. Když proudí volně a harmonicky, jsme zdraví, cítíme se blaženě a nic nás netrápí. Jakékoli fyzické, psychické či spirituální potíže znamenají blokaci v toku Prany. Podle symptomů se dá odhalit, kde se blokace nachází, a pomocí různých technik ji odstranit.

    Pranu do sebe dostáváme pobytem a slunci a čerstvém vzduchu (kvalitní dýchání je zásadní pro přijímání i proudění Prany, proto je v józe tolik pozornosti na dýchacích technikách Pranayam) a taky kvalitní sattvickou potravou (viz Maha guny v ájurvédě - sattvická strava je čerstvá, čistá, nenásilná, nezpracovaná atd).

    VÍCE ZDE

  • Nadi jsou jemnohmotné neboli energické kanály, které rozvádí Pranu po našem těle. Máme jich cca 72 000. Jógová a ájurvédská anatomie popisují každičký z nich, ale pro běžnou praxi je potřeba znát tři hlavní nadi:

    • Ida (levý kanál)

    • Pingala (pravý kanál)

    • Sušumna (středový kanál)

    Tyto tři kanály proudí souběžně s páteří a jsou silně provázané s nervovým systémem. Začínají v kořenové čakře Muladhara a jdou směrem vzhůru, proplétají se a křižují v místě čaker. Sušumna pokračuje z temene hlavy vzhůru. Ida končí v levé nosní dírce, Pingala v pravé.

    U harmonického, osvíceného člověka proudí Prana otevřeným kanálem Sušumna.

    U běžného člověka je sušumna neaktivní a Prana střídavě proudí levým a pravým kanálem.

    • Levý kanál Ida symbolizuje yinové stavy a vlastnosti (ženský, lunární, chladný, klidný, pasivní…) a je spojen s parasympatickým nervovým systémem (odpočinek, regenerace, trávení)

    • Pravý kanál Pingala symbolizuje yangové stavy a vlastnosti (mužský, solární, horký, aktivní, pohyblivý…) a je spojen se sympatickým nervovým systémem (stres, aktivita, adrenalin, útěk či boj)

    Hatha jóga balancuje tyto dva kanály, protože jejich pročištěním a vyrovnáním se energie dostane do Sušumny a dojde k osvícení.

    VÍCE ZDE

  • Čakry jsou energická centra, která se nacházejí na “křižovatkách” různých kanálů nadi.

    Čakry existují všude po našem těle a dokonce i okolo, mimo hranice fyzického těla. Některé čakry máme pod nohama, některé nad temenem hlavy apod.

    Ty nejdůležitější a nejslavnější čakry se nachází na místech protnutí 3 hlavních nadi - Idy, Pingaly a Sušumny. Je jich sedm. Každou charakterizuje např. určitý symbol, barva, mantra, element atd. Každá má na starosti určitou oblast našeho těla a také naší mysli. Když v dané čakře Prana proudí harmonicky, je daná oblast vyrovnaná a zdravá. Když ne, tak ne.

    Jógová terapie vychází právě z tohoto pojetí anatomie - z toho, že čakry jsou místa, kde se propojuje tělo, mysl a energie, a kde můžeme terapeuticky harmonizovat všechny tyto vrstvy najednou.

    Sedm základních čaker:

    • Muladhara (kořenová, červená, země, tlusté střevo a vylučování, čich, nohy, bezpečí)

    • Svadhistana (sakrální, oranžová, voda, sex, močová a reprodukční soustava, tvoření, emoce, touhy)

    • Manipura (solar plexus, žlutá, oheň, ego, vůle, síla, trávení, žaludek, játra, slinivka)

    • Anahata (srdeční, zelená, vzduch, srdce a krevní oběh, plíce a dech, láska, soucit, přijetí)

    • Vissudhi (krční, modrá, prostor, hlasivky, štítná žláza, schopnost vyjádřit se i naslouchat, komunikace)

    • Ajna (třetí oko, indigově modrá, světlo, mozek, intuice, porozumění, vnímání, myšlení)

    • Sahasrara (korunová, bílá/bez barvy, zvuk/bez elementu, čisté vědomí, stav osvícení a napojení na vesmír)

    VÍCE ZDE

Next

ÁJURVÉDA