Yamy a Niyamy
Malé připomenutí
-
Slovo jóga pochází ze sanskrtského pojmu “Yuj” = spojení. Jóga označuje:
stav spojení, propojení (těla, dechu a mysli, individuálního a univerzálního vědomí, sebe a svého cíle…)
vědomou a systematickou praxi, která k tomuto stavu spojení vede a tím pádem přináší harmonické bytí a ve výsledku stav osvícení
jednu z 9 hlavních indických filosofií, které hledají vysvětlení existence, našeho místa v ní a způsob, jak se osvobodit od utrpení
Jóga zahrnuje mnohem více než fyzické cvičení. Dotýká se všech vrstev našeho bytí a má jasně stanovený spirituální záměr - nelpění na materiálnu, sjednocení se svým pravým já, osvícení.
-
Celé jogínské vědění se dlouho předávalo jen orálně, mezi 4 očima – z učitele na žáka. Vychází z prastarého védského vědění (Védy, Upanishady, Purany, Darshany - viz jógová filosofie níže).
Nejdůležitější texty pro moderní pojetí jógy jsou tyto:
Jógové sutry
První systematický postup jógy sepsal Patanjali do 8 kroků někdy kolem počátku našeho letopočtu. Soustředil se plně na filozofickou a spirituální stránku jógové cesty Raj jógy, která má vést skrz meditaci a tělesnou praxi k osvícení.
Hatha yoga pradipika
Protože ne každé tělo je připraveno meditovat, Hatha jogíni sepsali tuto širokou sbírku praktických technik, díky kterým se tělo i mysl očistí od nežádoucích nánosů a energických disbalancí. Potom teprve bude připraveno k meditaci.
Bhagavad Gita
Bhagavad Gita je úryvek příběhu (z eposu Mahabharata), kde bojovník Arjun v předvečer bitvy zvažuje, zda bude nebo nebude bojovat. V tomto příběhu se vysvětluje zejména pojetí Karma jógy, ale i mnoho dalších konceptů jógové filosofie (např. ústřední koncept - Dharma).
Ostatní moderní styly jógy (jako Ashtanga Vinyasa, Vinyasa, terapeutická jóga apod.) se všechny vyvinuly z technik Hatha jógy až v posledních 1-2 stoletích. Soustředí se z větší části na fyzickou praxi. Je potřeba si neustále připomínat, že jóga jde mnohem hlouběji.
Ve středu všeho dění stojí Patanjaliho Sutry.
Yamy a Niyamy. Moje lásky.
Ano, mám velice blízce osobní a láskyplný vztah ke všem těmto deseti jógovým principům. Yamy a Niyamy v doslovném překladu znamenají „to s čím přestat“ a „to s čím nepřestávat“. Yamy označují morální principy, Niyamy pak osobní disciplinovanou praxi, která z nich přirozeně vychází.
Patanjali
Jóga, jak ji známe dnes, docela zásadně vychází z textu pána jménem Patanjali, který sepsal tzv. Jógové Sutry – verše shrnující a vysvětlující jógovou filozofii jako osmidílnou cestu k osvícení. Tato osmidílná cesta byla sepsána proto, aby zájemcům o osvícení přiblížila cestu Raja jógy (1 ze 4 hlavních cest jógy) a nabídla systematický postup, jak se k osvícení dostat.
První dva dílky této skládačky jsou právě Yamy a Niyamy – etické principy a osobní praktiky, základ, na kterém to celé stojí.
Co jsou Yamy a Niyamy
Někdo tomu říká „jógové desatero“, ale já dávám přednost jemnějším označením. Nikde v Sutrách totiž nenajdete hlášení typu: „Tímhle se musíte řídit! Pokud ne, bude zle!“ nebo „Jiná cesta neexistuje! Tato je jediná správná!“
Patanjali vám jen jasně shrne, že když se těmito principy řídit budete, pročistíte svou mysl a usnadníte si cestu k osvícení. Poněvadž jednoduše a prostě zvládnete lépe pracovat sami se sebou, se svou myslí, s egem, a díky tomu se zklidníte, budete spokojenější, vyrovnanější. A z tohole zdravějšího místa budete mít samozřejmě i lepší vztahy s okolím.
Asi chápete, že v takovém stavu se vám snadněji medituje a osvěcuje, než když máte mysl zaplněnou temnými myšlenkami nebo třeba závislostí na tělesných požitcích.
Proto stojí Yamy a Niyamy na prvním místě. Říkají nám: „Pojďme si nejdřív uvědomit, jak se v myšlenkách i v činech chováme ke svému okolí a sami k sobě, pojďme to pročistit, uvolnit, zjemnit, pak se nám bude lépe pracovat dál.“
Jednotlivé Yamy a Niyamy
Máme 5 Yam a 5 Niyam. Yamy nám poví něco o tom, jak zdravě smýšlet a jak se chovat sami k sobě i ke svému okolí, a Niyamy poradí, co pak soustavně a vytrvale praktikovat.
Důležitá pravda je, že když se nejprve zdokonalíme v praxi všech pěti Yam, Niyamy vyplynou v našem chování přirozeně, úplně samy, bez větší snahy. Tak by to mělo být. Přílišná snaha v Niyamách značí, že nemáme zvládnuté Yamy.
Yamy
V myšlenkách, slovech i činech (vůči sobě i okolí) rozvíjejme:
Ahimsa (čti Áhimsa) – nenásilí, neubližování, laskavost
Satya (Satja) – nelhaní, upřímnost, pravdivost
Asteya (Ásteja) – nekradení, nezávist, úcta a respekt
Brahmacharya (Brahmačárja) – nepřehánění, uměřenost, zdrženlivost
Aparigraha (Áparigráha) – nelpění, nehromadění
Niyamy
Soustavně a disciplinovaně praktikujme:
Shaucha (Sauča/Šauča) – čistota, čistotnost
Santosha (Santóša) – vědomá spokojenost s tím, co je
Tapas – vytrvalá snaha, odříkání nevhodného
Svadhyaya (Svadjája) – samostudium textů i sebe sama
Ishvara Pranidhana (Išvara Pranidhána) – odevzdání se, zbavení se ega