Karma
Zákon Karmy, jak je všeobecně známo, říká, že akce vyvolá reakci. Příčina má následek. Pokud do něčeho strčíš, dostaneš stejný strkanec nazpátek.
Karma v jógové filosofii
Koncept Karmy je v indické kultuře neskutečně rozsáhlé téma. Je propojeno s indickými filozofiemi i starodávnými příběhy, s konceptem reinkarnace a mnoha dalšími. Nejdůležitější body by se daly shrnout takto:
Karma je jakákoli činnost, kterou se snažíme dostat odněkud někam (fyzicky či psychicky)
Je to akt, čin, skutek, který vyžaduje čas, vzdálenost a energii
Každý z nás je ve své podstatě jen součtem všech těchto činů (co děláme opakovaně, se v nás ukládá a tvoří nás) = jsme svoje vlastní Karma = máme plně v rukou to, kdo jsme teď a co se z nás stane odteď
Veškerá Karma vyvolává následek, zpětný ráz, efekt (jako když hodíte kamínek do vody a rozčeří to hladinu)
Dokud budeme takhle čeřit Karmu, nemůže dojít k osvobození, páč budeme chyceni v cyklu příčin a následků (cyklus Samsáry, cyklus znovuzrození, reinkarnace)
Chceme-li se osvobodit, musíme přestat čeřit hladinu (např. přestat se snažit něčeho dosáhnout) a spálit všechnu Karmu, kterou už jsme nastřádali (např. meditací, mantrami, smířením…)
Karma jóga
Z historického vývoje jógy víme, že v józe existují 4 hlavní cesty k dosažení osvícení:
Bhakti jóga (skrz lásku a oddanost)
Jnana jóga (skrz porozumění, moudrost)
Karma jóga (skrz čisté činy)
Raja jóga (skrz meditaci, práci s tělem a myslí)
Víme, že Hatha jóga a všechny moderní styly se vyvinuly z konceptu Raja jógy - jako příprava fyzického těla i mysli na skutečnou meditaci, která k osvícení ve výsledku vede.
Co znamená cesta Karma jógy? Ta se zaobírá právě konceptem Karmy. Karma jóga říká, že karmu (dobrou i špatnou) vytváří jakýkoli čin, který má motivaci tzv. “něčeho dosáhnout”, mít nějaký výsledek, využít nějak ovoce, které z daného činu vyplyne.
Ze zákona Karmy víme, že takové jednání povede k dalšímu zacyklení v útrpném systému reinkarnace. Jóga jako spirituální praxe, vedoucí k osvícení a osvobození, se proto bude snažit o opak.
K tomu slouží praktikování Karma jógy. Jde o nesobecké, neegoistické činy. O vědomou praxi, přítomnou v každém rozhodnutí, v každé volbě, v každé aktivitě, v každém kroku našeho života. Jde o jednání bez ohledu na to, jak to dopadne, co z toho dostanu nebo získám. Karma jóga nás učí jednat čistě jen pro ten čin samotný, a výsledek nechat být - ať je, jaký je.
Příklad z praxe
Krásným příkladem je charita. Dva lidé jdou dát peníze na charitu.
Jeden tam peníze dá a jde si dál po svém, nikomu to nemá potřebu říct, nic za to v reálu nechce.
Druhý tam dá stejné peníze, ale vnitřně cítí potřebu o tom někomu říct a dostat za to pochvalu. Nebo třeba jen doufá, že tímto dobrým skutkem bude později nějak odměněn, protože to je přece “dobrá karma”.
První člověk jedná v souladu s Karma jógou, druhý ne. První nevytváří žádnou Karmu, druhý ano.
To, jestli tvoříme Karmu (kruhy na vodní hladině) tedy záleží na tom, jaký máme motiv k tomu, co děláme. Pokud je čin čistý, tedy bez snahy něčeho dosáhnout či dostat něco na oplátku, pak Karmu netvoříme.