Historie jógy
Malé připomenutí
-
Slovo jóga pochází ze sanskrtského pojmu “Yuj” = spojení. Jóga označuje:
stav spojení, propojení (těla, dechu a mysli, individuálního a univerzálního vědomí, sebe a svého cíle…)
vědomou a systematickou praxi, která k tomuto stavu spojení vede a tím pádem přináší harmonické bytí a ve výsledku stav osvícení
jednu z 9 hlavních indických filosofií, které hledají vysvětlení existence, našeho místa v ní a způsob, jak se osvobodit od utrpení
Jóga zahrnuje mnohem více než fyzické cvičení. Dotýká se všech vrstev našeho bytí a má jasně stanovený spirituální záměr - nelpění na materiálnu, sjednocení se svým pravým já, osvícení.
-
Etymologické okénko aneb kde se vzalo slovo Jóg a co znamená.
Než si povíme něco víc, dovolte mi poopravit jednu malou, pěkně celosvětově rozšířenou chybičku. Jóga vlastní není tak úplně Jóga, ale JÓG (se znělým G na konci).
V původním zápisu v sanskrtu se totiž zvuk „A“ na konci tohoto slova vůbec nevyskytuje.
Tuto chybičku po světě roznesl až anglický přepis slova, tedy „yoga“ (což docela dobře funguje v angličtině, páč u nich se A na konci čte jako neznělé „e“, ale u nás bohužel ne). Takto psané slovo se začalo porůznu vyslovovat jako „JógA“ a už to jelo.
Slovo „Jóga“ se dnes tak moc rozšířilo, že je nejspíš marné doufat v náhradu původním „Jóg“.
Slovo Jóg vzniklo ze sanskrtského „yuj“, což se překládá jako „spojit“. Jóg tedy znamená „spojení, jednota“. Tuto jednotu můžeme chápat různě – například:
V tradičním významu vede Jóg ke spojení našeho individuálního já s vyšším Já, s vyšší formou univerzálního vědomí (viz historické okénko níže)
V rámci individuálního prožívání Jóg spojuje a harmonizuje všechny složky našeho bytí (tedy naše tělo, mysl a duši) do jednoho zdravého, funkčního celku
Ve velice praktickém slova smyslu můžeme díky Jóg splynout s objektem své vlastní snahy, svého soustředění, své meditace (a to může být všechno možné, například i životní či konkrétní osobní cíl, vize)
Ať to berete spirituálně nebo prakticky, je jasné, že Jóg harmonizuje a spojuje. A fyzické pozice jsou jen jedním nástrojem z mnoha.
Historický vývoj jógy
Historický vývoj jógy sahá k počátkům lidské civilizace a k tehdejšímu uvědomění spirituálního potenciálu člověka. Cesta jógy z těchto prastarých časů až k dnešním moderním stylům šla přes tyto zastávky:
-
(původní texty)
První knižní zmínky o józe se objevují ve Védách, které zachycovaly veškeré vědění světa a byly sepsány v Indii dávno před naším letopočtem. (Pan Google tvrdí, že vznikly ve védském období, tj. 1500-500 př.n.l., ale od svých učitelů v Indii slýchávám častěji údaj před 5000 lety.)
Existují 4 hlavní védy:
Rig véda - nejstarší, obsahuje tisíce manter (“kódů” k použití tzv. yanter, tedy nástrojů, což jsou indičtí bohové a bohyně) a tanter (rituálů na to, jak tyto kódy a nástroje použít v praxi)
Saam véda - “rytmus života”, hudební a rytmické mantry
Yajur véda - obětní rituály a praxe, které učí nelpět a pouštět
Atharva véda - léčebné byliny a substance (ájurvéda je “pod-védou” této védy, někdy se označuje jako véda pátá)
Představte si, jak ohromné tyhle texty jsou, když zachycují absolutně všechno vědění. Přidejte k tomu, že byly sepsány v sanskrtu a ve formě starodávných veršů. Inu, ne každý by tomu úplně rozuměl.
A tak se předávaly povětšinou ústně. Učitel je pro žáka citoval, ten se je učil nazpaměť a dostával k nim od učitele vysvětlení, komentáře. Důvtipní studenti začali sepisovat tyto vysvětlující komentáře a vzniklo další rozsáhlé dílo, které přibližovalo védské vědomosti veřejnosti.
-
(čti Upanišády – komentáře k původním textům)
Texty, které vzešly z rozhovorů mezi učiteli a žáky védské moudrosti. Védy se totiž předávaly zejména ústně a byly velmi náročné na studium.
Upanishad znamená “sedět u”. Jde o 108 textů, komentářů, které sepsali žáci, co porozuměli védám dle svých učitelů.
-
(čti Purány – příběhy vysvětlující védské vědění alegoricky)
I Upanishady, tedy studenty sepsané komentáře, znamenaly obrovité sousto pro běžného člověka. A tak vzniklo další dílo, které vzalo tyto starodávné vědomosti o všem, co existuje - Purany, snadněji pochopitelné příběhy. Tyto příběhy v sobě pořád nesou védskou moudrost a pravdu, ale místo filozofických a vědeckých poznatků k nám promlouvají skrz postavy, příběhy, děje.
Součástí těchto Puran je i slavný epos Mahabharata. Součástí Mahabharaty je v jógovém světě proslavený příběh Bhagavad Gity, kde bojovník Arjun řeší v předvečer bitvy morální dilema. Bhagavad Gita je zásadním textem pro pochopení různých cest Jóg, zejména Karma Jóg.
-
(čti Daršan – filozofické debaty, myšlenkové směry)
Zatímco byly sepisovány všechny tyto texty, šířilo se v Indii 9 hlavních filozofií, tedy způsobů chápání védských textů, tohoto světa, celého vesmíru i našeho místa v něm.
Z védského vědění se vyvinulo postupně 9 indických darshanů neboli filosofií.
6 z nich postavilo svoje myšlení na Védách (Nyaya, Vaisheshika, Samkhya, Yoga, Mimansa, Vedanta). 3 zbylé se od Véd odklonily a šly jinou cestou (Buddhismus, Jainismus, Charvak). Všech 9 má ohromný vliv na kulturu i spirituálitu Indie.
Dnešní jóga vychází hlavně ze dvou konkrétních Darshanů - Samkhya a Yoga. Podle Samkhyi vznikla veškerá existence spojením Shivy a jeho družky Parvati. Shiva zosobňuje nehmotný, energický princip univerzálního vědomí (tzv. Purusha) a Parvati princip hmoty (tzv. Prakriti). Vše tedy vzniklo spojením hmoty a energie. Zajímavé je, že sochy zobrazující Shivu a Parvati v meditačních pozicích se datují ještě dlouho před sepsání Véd.
Rozsáhlá filozofie jógy vychází z tohoto pochopení vesmíru. Jóga říká, že se vznikem individality se každé jednotlivé „já“ odpojilo od tohoto jednoho, ultimátního, vyššího vědomí Purushy (jako kapky, co se odpojily od oceánu), a jakmile k němu najdeme cestu zpátky, dojde ke sjednocení, k osvícení, k pochopení skutečné reality – že každý z nás je jen kapička z jednoho a téhož oceánu.
4 cesty jógy
Filozofie jógy hned od začátku mluví o jednotě, o spojení. O tom, že všichni jsme jeden celek a naše duše a pravá podstata je součástí většího celku - universálního vědomí. Zároveň říká, že v iluzi hmotného světa na tuhle svou skutečnou podstatu snadno zapomeneme, a proto trpíme. Abychom se zbavili utrpení, stačí se vrátit k této jednotě, k tomuto propojení s univerzálním vědomím.
Nabízí hned čtyři základní cesty, jak tohoto spojení dosáhnout – každému totiž může vyhovovat jiný postup:
Karma Jóga (cesta skrz vědomé činy, bez potřeby získat něco z výsledku)
Bhakti Jóga (cesta skrz hluboké procítění lásky a oddanosti)
Jnana Jóga (cesta skrz vědomé pochopení reality, skrz moudrost)
Raja Jóga (cesta skrz meditaci, práce s myslí a s tělem)
Pokud jste racionální, jděte na to přes mozek a filozofie, čtěte, zjišťujte si, aplikujte informace do svého života (Jnana Jóga). Pokud jste emocionální, začněte v sobě pěstovat lásku ke všemu, co děláte a co potkáváte, uctívejte život a každý okamžik, bez podmínek, bez lpění (Bhakti Jóga). Pokud jste aktivní a rádi něco děláte, začněte se plně soustředit na každou jednotlivou aktivitu bez ohledu na výsledek (Karma Jóga). Kdo si z tohoto výčtu nevybere, vždycky může nastoupit cestu Raja jógy - cestu meditace a pročištění těla a mysli (poněvadž mysl a tělo máme všichni).
Důležité historické texty
Celé jogínské vědění se dlouhou dobu předávalo ve vážnosti a tajnosti mezi 4 očima – z učitele na žáka. Samotné techniky se tak rozvíjely, sdílely a předávaly pouze ústně, a sepsány byly až později.
Nejdůležitější texty pro vývoj dnešního pojetí jógy:
-
První systematický postup jógy sepsal Patanjali do 8 kroků někdy kolem počátku našeho letopočtu. Soustředil se na filozofickou a spirituální stránku jógové cesty Raja jógy, která má vést skrz meditaci a tělesnou praxi k osvícení.
-
Hatha jóga, která se nejvíce rozšířila k nám na západ, vznikla v reakci na to, že ne každé tělo je připraveno meditovat. Hatha jogíni sepsali širokou sbírku praktických technik (dílo Hatha Yoga Pradipika), díky kterým se tělo i mysl očistí od nežádoucích nánosů a energických disbalancí. Potom teprve bude připraveno k meditaci. Toto dílo tedy zahrnuje všechny ty techniky, co znáte z běžné jógové lekce - asany, dechové, očistné a další.
-
Pro jógovou filosofii všeobecně je zásadní úsek jedné konkrétní Purany. Purany byly barvité příběhy, které běžnému člověku ilustrovaly moudrost z véd a upanišád. Bhagavad Gita je úryvek jednoho takového příběhu (epos Mahabharata), kde bojovník Arjun v předvečer bitvy zvažuje, zda bude nebo nebude bojovat. V tomto příběhu se vysvětluje zejména pojetí Karma jógy, ale i mnoho dalších konceptů jógové filosofie (např. ústřední koncept - Dharma).
Jak vznikla „moderní jóga“?
Ostatní moderní styly jógy (jako Ashtanga Vinyasa, Vinyasa, terapeutická jóga apod.) se všechny vyvinuly z technik Hatha jógy až v posledních 1-2 stoletích. Všechno to, co vidíte na rozvrhu vašeho oblíbeného studia, je na Hatha Józe založeno. Soustředí se z větší části na fyzickou praxi. Je potřeba si neustále připomínat, že jóga jde mnohem hlouběji:
Cílem veškeré jógy je připravit tělo a mysl k meditaci, aby se usnadnila cesta k osvícení.
Lekci klasické Hatha Jógy poznáte jednak podle toho, že využívá tyto rozličné techniky, a jednak tím, že v jednotlivých Asanových pozicích setrváte delší dobu. Tradiční jogíni moc dobře věděli, že plného efektu Asan se nedosáhne během prvních pár dechů. A že naučit se setrvat v diskomfortu stabilně a s klidem posiluje víc než jen charakter.
Bavíme se tu o Asanách, ale už asi chápete, že fyzickým tělem to celé jenom začíná. Vaše zkušenost i prožívání se jógovou praxí prohloubí a brzy zjistíte, že Jóg výrazně ovlivňuje i mentální a emocionální procesy a celkový každodenní pocit ze života.