Kde se vzalo Aham Brahmasmi
Mocná mantra. Ultimátní pravda. Nejhlubší zkušenost této existence.
Jediná pravda, kterou potřebujeme poznat. Jediná odpověď, která zodpoví všechny otázky.
Aham Brahmasmi.
Jsem Brahm.
Jsem univerzální vědomí, jsem tvořivá energie tohoto vesmíru, já, všichni ostatní a celý vesmír jsme jedno a totéž.
Jsme Brahm.
Jak Vedanta k pravdě přišla
Pojďme se na chvilku projít mezi indické filosofie, tzv. Darhsany.
Indické filosofie se vyvíjely a odkrývaly porozumění této existenci už po celá tisíciletí. Snažily se zejména zodpovědět tři základní otázky lidského bytí:
kdo jsem
co je příčinou utrpení
jak se utrpení zbavit
Jak šel čas, byly sepsány ohromné texty Véd, které shromažďovaly veškeré vědění, a na jejich základech se postupně rozvinulo šest základních filosofií. Odsud pochází i filozofie jógy.
Tři další Darshany některá védská tvrzení odmítly a vydaly se jinou cestou. Sem patří například Buddhismus. I tyto Darshany ale řešily zmíněné 3 otázky.
Vedanta je šestý védský Darshan. Takové grand finále.
„Ved“ znamená vědění, znalost. „Anta“ znamená konec. Vedanta přišla s něčím, co ukončí debaty a zodpoví všechny otázky tak dokonale, že už žádné další nejsou. Vedanta je tedy konec všech otázek.
Nalezla totiž pravdu jménem Aham Brahmasmi.
Shankarův příběh
Asi nejzásadnějším představitelem Vedanty je mladý pan Shankar.
Shankarovi bylo teprve 5 let, když jeho otec, védský učenec, zemřel, a odhalil tak Shankarovi otázky života, smrti, celé této existence.
V 9 letech Shankar nastoupil na spirituální cestu, vydal se hledat svého učitele. Našel ho v pánovi jménem Govinda. Ten mu předal védské učení.
Shankar přepsal velké množství textů a uchoval je tak pro budoucí pokolení. Ve 21 letech dosáhl osvícení – uvědomil si hlubokou pravdu své i veškeré existence. Pravdu, na které stojí učení Vedanty. Naši skutečnou podstatu – a podstatu všeho – Brahm.
Dalších deset let ještě cestoval a promlouval se stoupenci ostatních Darshanů. Ostatní filosofie respektoval, ale v diskusích je předčil, překonal.
Ve 32 letech zemřel.
Kdo jsme
Tuto první otázku zodpovídá Shankarův slavný výrok, ze kterého pochází mantra Aham Brahmasmi:
Sarvam Api Brahm Aham Brahmasmi Tat Tvam Asi.
Všechno je Brahm. Já jsem Brahm. A ty jsi taky Brahm.
Podle Vedanty jsme všichni jedna a tatáž podstata, energie, tvůrce i výtvor zároveň. Existuje pouze tahle jedna realita. Neexistuje žádné oddělení od této reality.
Všechno, co vidíme kolem sebe i v sobě, je Brahm.
Brahm je tedy i každý motýl, i každý člověk, který nás zrovna nakrknul. Brahm jsme my sami v celé své kráse, ale taky ve všem, co hodnotíme jako chybné a nedokonalé.
Všechno stvoření je Brahm.
A jogíni to vědí.
Slavný pozdrav Namaste znamená „klaním se ti, protože v tobě rozeznávám Brahm“.
Proč trpíme
Z čeho vzniká utrpení?
Je pravda, že bolest je přirozenou součástí života. Vždy existuje bolest i pohodlí, světlo i tma. Jedno bez druhého nic neznamená.
Ale utrpení si tvoříme sami. I když nevědomě.
Podle indických filosofií utrpení nastává z různých důvodů. Například ze zmatku a ztracení se v nepravdách (filosofie Nyaya) nebo protože lpíme na pomíjivé realitě (Buddhismus).
Vedanta tuto základní otázku dovedla k finální odpovědi: trpíme, protože si neuvědomujeme Brahm, svou pravou podstatu. Nevidíme pravdu. Žijeme v iluzi a na té lpíme.
Krásně tedy spojuje prakticky všechny Darshany. Možná s výjimkou velice specifické, hedonické filosofie Charvak :).
Jak se utrpení zbavit?
Pokud si utrpení tvoříme sami, můžeme se ho taky sami zbavit.
A právě tady přichází na scénu mantra Aham Brahmasmi.
Prožít Aham Brahmasmi znamená zbavit se veškerých prožitků utrpení. Tedy i nám všem dobře známého stresu, psychického tlaku, studu, viny, vzteku… všeho, co sužuje mysl (a ve spojení s ní samozřejmě i tělo).
Když si plně uvědomíme a prožijeme, že jsme Brahm a všechno kolem je taky Brahm, přestane existovat touha i nelibost, dobré i špatné, a tedy i lpění na tom či onom a samotné utrpení.
Jak?
Představme si člověka, který trpí úzkostmi dnem i nocí. Tenhle člověk se domnívá, že je úzkostný (to se mu nelíbí), a chce být naopak klidný (to se mu líbí, po tom touží). A proto trpí. Chce být něčím jiným, než je. Někde jinde, než je.
Když si ale takový člověk uvědomí, že on i všechno ostatní je Brahm, znamená to, že i on, ve své úzkosti, je Brahm. A stejně tak i on, kdyby byl klidný, je Brahm. Nemusí se dostávat z bodu A do bodu B. Už je tam. Nemusí toužit po jiné realitě. Nemusí trpět.
Dost pravděpodobně i úzkosti samy vzešly z podobné iluze a lpění na libém či nelibém. Když dojde k uvědomění, že libé i nelibé je Brahm, zjistíme zásadní pravdu:
V tomhle životě nemusíme vůbec nic.
Už jsme. To stačí. Jsme Brahm. Můžeme prožívat tuhle krásnou hru, které říkáme život, ale to nic nemění na naší pravé podstatě.
Jak se nestresovat?
Stačí začít u studia indických filosofií 🙂 ty „slouží jako vakcinace proti dnešnímu stresu“ (Dr. Brahma).
Skutečně stačí tuto filosofii objevit a začít hledat Brahm v sobě a všude kolem.
Jako připomenutí může sloužit mantra Aham Brahmasmi.
Můžeme si ji zopakovat, kdykoli se cítíme v úzkých. Nebo každé ráno před a po jógové praxi. Nebo si dát meditaci Ajapa Japa s rudrakshou a odříkat si Aham Brahmasmi 108x.
Nebo následuj ivousího příkladu a namaluj si mantru někam, kde si jí často všimneš.
